Měsíc a hvězdy

Zatmění srpku měsíce,

skrytého v látce,

nezáří, ale věřím že

svého má vládce.

Vidoucí hvězdy promluví.

Překrásně – smutně.

Řeknou vše strachem potulný…,

hvězdičky mrtvé.

Čištěné prsty měsíce

dotknou se vazby,

aby se mohl z věznice

odpoutat – navždy!

Autor Xardas, 28.04.2020

Přečteno 249x

Tipy 8

Poslední tipující: praetorian, jenommarie, šerý, Majda

Komentáře (7)

Komentujících (4)

Komentáře

Mě ta první zaujala nejvíc, pak je to hezké ale pořád ve stínu první sloky. Povedené dílko.

29.04.2020 08:05:41 | petrzal

Děkuji za návštěvu, to mě ani nenapadlo, já jsem to bral jako celek, který má utvářet celý obraz básně.

29.04.2020 16:08:50 | Xardas

Napínavé, ještě že se to povedlo a krásně svítí. Pěkná báseň ;-) "ST"

28.04.2020 22:28:12 | jenommarie

Děkuji za návštěvu, září a těším se, až se z toho vězení odpoutáme. :)

29.04.2020 07:47:00 | Xardas

Naštěstí lze mnoho, ale vím;-)

29.04.2020 08:18:19 | jenommarie

Xardo. Ta první se mi... au. Ale ty dvě navazující... paráda*

28.04.2020 21:19:23 | šerý

Děkuji za návštěvu, ta první sloka se ti nelíbí? Ale ta právě určuje význam celé básně. :)

29.04.2020 07:44:39 | Xardas

Uživatel