SELEKCE

Rozpadnu se

v kusy kosé.

Vypařím se jako

mýty v mlze.

Dones svíci

ještě bude svítit.

Dones konec

jako zvonec.

Ptal se koho

čeho a s kým

čím, o kom očem.

Vráska ve mne

prý se utvrdila.

Je tam už prý

jako doma, taká

zcela nová, že

prý říká si Nina.

Den se stal 

prý už vstal.

Celý svěží

někam běží.

Útok na mou

celistvost. Granát

hodil, masakr tak

vehementně zplodil.

Výbuch se pak 

stal. Tlakovou

vlnu sebou vzal.

Hodil se mnou 

tebou, taky s ní.

I když jsme tak

odlišní. Střepiny 

do masa se zaryly.

Mrtvý lidi kdo je

vidí. No přeci ještě

ti tak docela ještě, živý.

Jsem tam odpudivý,

do krve zabalený.

Sirény, už je slyším

volume do leva, tak

je možná ztiším.

Probuzený zpitomělý

tělo bolí, pohnu nepohnu

čím, že prý už nemohu. Už 

to nemám, ptám se co

už není. Dolu se podívám

nic tam není, zdá se něco chybý. To

jsou chyby. Jen hnusný pahýl, na 

mne civí.