Z basy

 

Vítr se do oken opírá

a cpe se skrze dřevěné rámy.

Pomalu se dovnitř prodírá

vzduch z vůní slámy.

 

To tam někde za zdí

za tou s ostnatými dráty,

pozdní pole stroje brázdí.

Již ani nevím po kolikátý.

 

Postrádám smysl žití.

Jsem  jako rozbitá okenní tabule.

Jak pes krutě bitý.

Mluvím o sobě v době minulé. 

 

Bez života, bez elánu 

Rychle přibývající šediny.

Srdce jako z porcelánu.

Pokrývají praskliny. 

 

Lávka přes řeku rozbitá.

Já proti proudu plavou..

Vtéká do špatného koryta 

ke špatnému splavu. 

 

Jak zvláštně se mi tohle píše.

Jak divně tohohle asi zní . 

Slova z téhle říše. 

Psány za vysokou zdí..