Opačné póly melancholie – otec a syn
Opačné póly melancholie – otec a syn
Anotace: O vztahu otce a syna. Nemluví spolu. Nevšímají si jeden druhýho. Ale vlastně se mají rádi. Jen si to neumí říct.
Nemluvim.
Stydim se za to, jakej sem.
Piju.
Sem rád v hospodě.
Nikdy nemam dost peněz.
Dejte mi už všichni pokoj.
Radši bych byl neviditelnej.
Nechci tě něčemu učit.
Neradim ti – ty si nějak poradíš sám.
Nic ti nezakazuju.
Ani tě nijak netrestám.
Chci od tebe jediný – nech mě v klidu.
Mám tě moc rád.
Syn
Nudim se.
Nevšímáš si mě.
Nemluvíš se mnou.
Asi si vystačíš s tim, že mluvíš sám k sobě.
Jsi uzavřenej ve svým světě.
Radši na tebe nebudu mluvit.
Zvykl jsem si, že si mě nevšímáš.
Vlastně mi vyhovuje, že mi do ničeho nekecáš.
Ale stejně od tebe chci uznání.
Nepřichází.
Vím, že u nás se nic nezmění.
A tak hledám jinde.
Mám tě moc rád.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Dobře vystiženo a
je to zkrátka škoda ta nečinnost
a nesnažit se, najít společnou řeč.
Někdy i stačí gesto a pohled, hned cítí a ví,
jak to ten druhý myslí, i když nejsou zvyklý projevovat svoje city. Toto je potíž v mnoha rodinách a jsou to bohužel převzaté návyky
z domova, když sami byli malí
..kde se nepředávali city a vlastně není tomu člověk naučený.. přitom jim to i chybí.
Pro takové lidi je těžké se to naučit a sami s tím i bojují. "ST" ;-)
28.05.2020 21:31:36 | jenommarie
Záleží na tom jak ty to vnímáš. Vidět, že každý potřebuje slova vlidná. Určitě mu odpustíš, tys povahou jsi jiný, dej si však pozor, ať kolem tebe osoby, nepotkají stejné splýny.
28.05.2020 12:12:28 | Isla