Piknik
Piknik
brzy lehneme si pod strom plný šiškoví
a pod dekou se do nás zavrtají ty
které od spadnutí patří pekelným
budu se na tebe chtít podívat jednou jinak
a myslet si že peklo nikdy nemůže tak bodnout
ale že ta země rozevírá život v rozštěpení
jako klín co láskou protlouká se k nenávisti
protloukáme my se spolu k nenávisti?
někdy mám strach z toho kdo z nás drží klín
a kdo nevědomky bouchá aniž chtěl by
jako šišky nevědomky opadají časem
který ani s láskou nikdy nešeptá si
Autor Náladový básník, 13.06.2020
Přečteno 289x
Tipy 7
Poslední tipující: mkinka, Amiradi, jenommarie
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Šiškoví je příšerný slovo, ale text jako celek stojí za povšimnutí. Melodii bych rozbil, třeba poslední verš je přetažený, zní to falešně, není to česky, jestli mi rozumíš (který si ani s láskou/nikdy nešeptá by pro mě bylo nejen příjemnější při čtení nahlas, ale dával by mi větší pocit tečky). Napadlo mě, jestli by do textu víc nepasoval motiv jehličí než šišek, když vezmu v potaz následné bodání a opadání.
Opět jen moje dojmy z mého rychlého čtení, nic vážného.
13.06.2020 16:09:30 | MLADÝ BÁSNÍK
Některé věci nelze zahojit,
jsou uvnitř navždy..
však neživit si v sobě nenávist,
i když to k tomu svádí. ;-) *ST
13.06.2020 13:46:14 | jenommarie