Závislosti
Závislosti
Anotace: Každý člověk má určitou závislost. Lepší je mít zdravé závislosti.
Alkoholička
Již od doby svého dětství setkávala se s naplněnými číšemi
ovíněných polopravd, stavů a jiných světů tet a strejdů
motajících se na ulici – tak jednoduše a nebezpečně
kdy ve víru euforie strávili 50 let na dvorku s démonem Alkoholem
a byli určitým způsobem šťastní – jako vinaři z Jižní Moravy.
A nejlepší bylo pít „s Mírou“, kdy u sudů, demižónů hráli na housličky
cimbál a krásná děvčata zpívala do východu slunce – tak čistě.
Myšlenek čistých vodopád…
Byla to její volba a víno se pro ni stalo celoživotním naplněním.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Na Moravě, kdo nepije. Je to těžké, jelikož to okolí zkrátka jen v dobrém a ...ono v dobrém a "s Mírou" se snadno zvrhne. Hlavně spousta lidí si to ani nepřizná, že jsou na alkoholu závislí..to je ten problém. A že jich je :-(
13.06.2020 20:44:41 | jenommarie
Také objektivní pohled na tuto problematiku. To musí být hrozně těžké žít kousek od svahů vinic a mít plné sklípky, kde si všichni navzájem dávají ochutnávky a těší oblibě svojich výrobků. Oni jsou velmi přátelský a odmítnout se prostě nedá. Ano, ta hranice je velmi nebezpečná.
15.06.2020 17:13:30 | Krahujec
Já z Moravy nejsem, ale zajisté tyto případy z dovolených znám, mají to tam tak. Já klasické vesnické plesy a zábavy, kde si kluci z nás holek stříleli a nenápadně do piva hodili zelenou..normální zážitky .. v tlupě jsme chodili, to navážení kvůli alkoholu..to bylo..kazdy3si to asi zažil. Pak už jsme chodili i na lepší..muziku a dnes di myslím, ještě že to byla tahle doba a né ta dnešní, těch nástrah je mnohem více. Navzájem jsme nějak jeden druhého hlídali a byla i legrace..a že se tos tím alkoholem i zvrtlo..to znám též, přiznám bez studu. Za mlada zkrátka, kdo občas nezažil ostudu. Mám bratra a to byli cesty domů....ale dnes vzpomínáme už jinak. Moje holky občas také někam dojdou..ale neholdujou tomu nějak ... drží normu :-D . Dnes si dám občas skleničku piva nebo vína a úplně stačí..Já jsem veselá i tak a to už by se mnou nikdo nevydržel. Navíc bývá mi šppp..ě :-D. Alkohol je špatný kamarád jj ..jakékoliv zavislosti tedy.
15.06.2020 18:53:58 | jenommarie
Téma závislosti je zdánlivě jasné z letmého pohledu - ve skutečnosti je to ale strašně individuální. O to je to ovšem zrádnější - někdo chlastá jako duha a do opravdové zničující závislosti (absťák) nespadne, jiný, co pije mnohem míň, se v ní ocitne, ani neví jak, protože přichází naprosto nenápadně, ovšem jakmile se dostaví, je téměř nepřekonatelná. Měl jsem ve svém blízkém okolí několik takových typů, jeden na to dojel v poměrně ještě mladém věku i fatálně, nebylo mu už pomoci, přestože podstoupil i několik léčení. Sám jsem byl v té době doslova na hraně, spíš už vlastně za ní, zachránil mě můj tehdy nový přítel, který se nenechal odradit mými občasnými stavy a pomohl mi z toho. Kdybych ho tenkrát nepotkal, možná bych tu už dnes taky nebyl - bylo to nesmírně obtížné se z té závislosti vyhrabat, ale dokázal jsem to i bez léčení, měl jsem obrovskou motivaci v lásce, o niž jsem nechtěl přijít. Kdo absťáky nezažil, nemůže nikdy úplně pochopit, jak strašně těžké je se z jakékoliv závislosti dostat. Můžu jen poděkovat bohu a svému příteli, že jsem na to tenkrát nezůstal sám. Každému závislému bych přál, aby měl také podobné štěstí a především nezbytnou vůli, protože bez ní to také nejde...
13.06.2020 18:03:04 | Amonasr
Něčím podobným jsem si také prošel a již od 18 let s kamarády navštěvoval různé maloměstské knajpy, místo toho, abychom proháněli holky a žili spořádaně. Naším největším naplněním byla komunikace u piva a zhulených pankáčů. A pak následný poslech muziky ...obzvlášť Pink Floyd, staré rockové muziky a dalších...třeba i Psích vojáků. Také se hodně pilo v zámeckém parku, či u rozhledny a všichni pak odcházeli v těžké opilosti. Ovšem ty následky, ty byly vždy fatální.Víkendy celé v lihu. Ale všichni chodili do práce a nějakým způsobem to každý z přátel dával.Pak nastal zlom a najednou se všichni změnili, poznali lásky a mají rodiny. Tato doba euforie postupně vyšuměla. Raději nikdy nepokoušet...Ono to má jistý vývoj a za několik let může napáchat velkou škodu. Každá droga něco dá a něco vezme.I když to tehdy byla doba euforie, spousta srandy, koncerty, smích a radost...Avšak mělo to druhou stranu mince - fatální následky, nevolnosti, zaž.problémy, tlaky, kocoviny, znechucenost hraničící s depresí. Druhé dny bez energie a začít velmi často nanovo.Když se nad touto dobou zamyslím, bylo by pro nás všechny k tomu chlastu nikdy nepřičichnout a užít mládí smysluplněji,třeba čundrovat,cestovat, sportovat a poznávat.Doporučuji všem, aby se drogám vyhýbali a našli cestu třeba v muzice,literatuře, sportu, meditaci...a mnoha úctyhodných smysluplných činnostech.
15.06.2020 16:59:03 | Krahujec
Naprosto souhlasím, i když lidé jsou nepoučitelní, mladí pak obzvlášť, a pokud si něčím sami neprojdou, neuvěří - zkušenosti jsou nepřenositelné. Jde spíš o to uvědomit si nebezpečí dřív, než je už pozdě... :-))
16.06.2020 13:42:09 | Amonasr