PŘEDMĚTY
PŘEDMĚTY
PŘEDMĚTY
papír
porcelám
kov
i hmota umělá
hmota hmota hmota
pouhá materie
pro všechny ostatní
kterým v očích neoživí lesk
neznámá účelovost
užitek vyprchalý
pro tebe ale vzácná sbírka duší
ukrytá v každém jednotlivém kousku
v krabičce známek na výměnu
v bezcenné figurce
kýčovité lžičce – suvenýru
v hrníčku který z módy nevyšel
protože v ní nikdy ani nebyl
a náhle jsi středem desítek příběhů
bizarně vzájemně propletených
brodíš se proti směru času
unášen jeho víry a bočními proudy
tancuješ na historickém bále
kde neskutečné vyzývá k tanci skutečné
z kola se vynořují kdysi známé tváře
mnohdy zapomenutých už jmen
vnímáš však jejich zvláštní vůně
dnes ještě omamnější než možná tehdy
nasáváš rozechvění
to se chvěješ ty sám
před džiny vynořenými z páry probuzených sopek
už dávno vyhaslých
minulost nezemřela
jenom se vryla do předmětů
které v dotyku s tebou ožívají
aby ti připomněly kdo vlastně jsi
jak mnoho jsi v sobě otiskl jiných duší
kolik jsi jich sám tak či onak poznamenal
jednou provždy
zachycen v ozvěnách zmožených tisíci zázračných tónů
jež se předávají tichou poštou stále dál a dál
pár starých předmětů
snesených ze zaprášené půdy
pouhých pár směšných bodů ze života
a stejně žádný z nich celý neobejmeš
papír
porcelán
kov
i hmota umělá
pouhá materie?
až sám se změníš v prach
tak potom možná snad
to je věc jejich osudu
příběhy s nimi na skládkách ale nezmizí
zůstanou provždy ve věčném chumlu zřetězení
co ukládá vesmír sám sobě na půdu
Zlaté Hory, 20.6.2020
https://www.youtube.com/watch?v=1WGJ_QtyVus
Komentáře (22)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Toť tajemstvi každého, co na půdě svého Vesmíru.. krásné téma vybral sis Amone .. že by snad alpaková lžička také jednou pokladem na půdě?
21.06.2020 22:23:37 | Vivien
Děkuji, milá Vivien, a nechme to tedy v rovině jemného tajemství, ať si za ně může každý dosadit dle svého... ;-))*
22.06.2020 10:30:35 | Amonasr
Po maminčině tragické smrti jsem si nechal takovou hezkou zimní čapku kterou velmi ráda nosila, no a když otevřu skříň, vždy si na mamku vzpomenu.Někdy si ji vezmu do ruky a přiložím si ji ke tváři a věřím, že mě vidí a vnímá mě, moc hezký pocit.Pepo moc krásně jsi to napsal, a ten poslední verš, moc pěknej.
21.06.2020 21:05:59 | Jeněcovevzduchukrásného
..., no, mně ty věci na půdě hlavně připomínají moji nepořádnoost, nedůslednost a naprosté vymanění se z řádu světa. Což může být právě tím, o čem je Tvá báseň :-)
Kouzelná.
Amonasře, Tvůj cit pro hudbu je odzbrojující. Zážitek spolu s Tvými verši.
21.06.2020 20:17:06 | Pamína
Tys to vystihla, milá Pamíno - ano, moje nepořádnost v tom hraje značnou roli :-)) Tvá empatie nezná hranic - díky ;-))*
21.06.2020 20:57:11 | Amonasr
miluju vetešnictví, všechny ty věci, který pro život nemají smysl, ale.... ta historie v nich je... ta láska, ten dojem, ta minulost... omšelost dávající smysl...
nic z toho si nevezmeme dál, ale tady z toho čerpat můžeme...
tady. ty okamžiky, tu sílu, tu zřejmost... to něco...
21.06.2020 00:19:49 | zelená víla
Předměty. K vzpomínkám podněty.
Chtěl bych být jednou opotřebenou věcí, kterou mi sloveso přivede do muzea lásky.
20.06.2020 22:44:10 | šerý
ST
Je to tak, jak máš tu psáno
předmětům je kouzlo dáno
když zůstaly tady s námi
opředeny vzpomínkami.
U nás za sklem ve skříňce
talíř po mé mamince
ten puntíkatý hrneček
co na kafe měl dědeček
houpací kůň na půdičce
snad patříval prababičce
v mém dětství byl jako živý
teď už bez té bujné hřívy.
Tak psát bych mohla dál a dál
Jen čas jim trochu lesku vzal
však na cennosti neubral...
20.06.2020 20:44:06 | Kapka
Schraňuji pár drobností po mých drahých zemřelých, opravdu dokáží oživit vzpomínky.
20.06.2020 19:23:07 | Donne
Zůstaňme lidmi,
i když z nás umělá inteligence
chce změnit na předměty!
**
20.06.2020 16:25:20 | JC senior
Ano jsou to možná pro někoho cetky,
ale když hrneček,
který v ruce dříve držel milovaný člověk,
který už zde není,
vždy se ty obrazy do očí sami vynoří
a navodí..ty mnohdy hřejivé i trestné pocity.
Ale jsou to pro nás TY vzpomínky
;-)* *ST pěkné zamyšlení
20.06.2020 14:11:42 | jenommarie