Rychleji

.

Odlesk zářivého obzoru

odjíždí a doznívá.

 

Další den končí.
Další den začíná. 

 

V ruce mám sezbírané 
uschlé listy z lilie.

Už odkvetly.

Letos mnohem rychleji.

Tak jako VŠE. 

 

Otočím vytržený čas.
Plyne mi pod rukama.

 

Vteřiny, minuty, hodiny i dny.                              Protečou mezi prsty.

 

Jsme jenom lovci svého času. 

 

Na mušku musíme si vzít 
i kousky svého štěstí.

 

Zaměřit 
vystřelit 
do neznáma. 

 

Pryč tyhle starosti. 

 

Ať svítá pomaleji.
Ať chutná nám déle VŠE. 

 

Jsme lovci a změnit směry.
Kam čas náš míří.
Kde se zastavíme
nevíme. 

 

Na mušku vzít a vystřelit .

Pochybnosti
strachy 
a obavy .

I ta nesplněná.

 

Foukám a přeji si, ať odlétají.

Pomalu letí pryč, jako                                                  chmíří z pampelišky.

 

Některé  se 
zpět po větru vrací.

 

Rychlejší je vše, než se zdá.
Myšlenka nestihne se probudit.
Jen bádá a tápe
a když už nalézá...

 

Ty které víme 
a
TY které známe. 

 

Čím jsme..
A co je jisté. 

 

Poslouchat srdce 
Poslouchat sebe uvnitř

musíme. 

 

Nebo jenom se vším....

smířit se.                                                                         

 

Co můžem víc.

 

Všechno 
nějak rychleji 

JDE. 

 

https://youtu.be/jOBjwkaW-T0

 

.