Ve váze schne kytka

Ve váze schne kytka.
A přitom je ve vodě.
Umírající lidé.
Plni jsou života.
Čas měnící zájmy.
Děti.
Je jich jako smetí.
To to letí.
Včera jsem u tvých dveří stál, pak jsme spolu leželi, v objetí.
Z dětí jsme byli dojatí.
A teď už z jejich.
Koloběh života.
Touhy a plození.
Odchodů.
Kam jinám máme jít.
Když přez cestu je mříž.
A poblíž ní je kříž.
I Tobě, každému.
Našeptává mi čas.
Co mezi prsty jako voda plyne.
A hráz ji nezastaví.