Za obloukem sakristie
Za obloukem sakristie
Hvězda
jasná jako její vize
hnízdí v pouliční lampě
za obloukem sakristie
a nikdy nevychází
špalírem dřevěných břehů
ověnčených posledním soudem
táhne se průvod křižáků
v křídlatých pláštích
po kočičích hlavách
s kusadly na zteč
ale bitva to není
je chladno
až mrazí
tohle rozechvění
trojlodí
znějí sóla
otáčejících se slunečnic
poklekla jsem
když ukázal mým směrem
v jeho
milosrdenství
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
"Varhany potmě slyším hrát
Do vody padá Vyšehrad
Barokní sochy, větve, skály
Do strání tichá hodina se sklání
Najdu tě?
Napřesrok"
;-)ST
09.10.2020 22:01:05 | Tomcat
Tvé básně mají hloubku, zamyšlení, pravdu.. tu víru..kde vidíme podobenství a lidské chování..zklamání z nich..umíš toho tolik zapsat do básně. Moc ráda jsem jí četla milá Marcello. * ST :)
09.10.2020 10:25:47 | jenommarie
... Ty ...
... Máří ...
... děkuji ti za tak milá slova ...
... a ještě více, za zamyšlení ...
... velice si takových lidí vážím ...
09.10.2020 10:29:03 | Marcella
I já TI DĚKUJI, jsou mi velkým přínosem..takové básně:));)
těším se na další.*
09.10.2020 10:31:39 | jenommarie