Melancholická jízda

Žabovřesky jsou šeptavé zjevení,

vřeštící v ospalé melamcholii srdce,

rozjímajícího ve Wilsonově lese,

čtoucí Snyderovi borovicové mýty,

ten kovající břit slova Kae,

odvaha mluvit v množné rovině za já,

spojení a písně Houpacích koní,

o Kerouackovi a Nealovi za soumraku,

pod žlutým kopcem a medovým hlasem,

jazzem a funky rozvibrované Jyoti,

až ke katedrále zeleného fluida,

a kříží v očekávání příjezdu sestry 

mysticky amorfního obrazu od Cyreal.

                (Petrov 2020)