Dělaj, že mě nevidí?!?

DĚLAJ, ŽE MĚ NEVIDÍ?!?


"Já vás zdravím, paní Suchá,
jak se dneska máte?"
Cožpak je ta bába hluchá?
Trochu mne to mate.


Ňákej kretén jel na kole,
málem vrazil do mně.
Takovej debil, ty vole,
měl by sedět v domě!


V tramvaji mi dneska sedla
na klín pěkná slečna.
Nohy štíhlé jako bedla,
přišla však konečná.


"Po kom seš takový pako,
po matce či otci?!?
Neslyšel si něco jako,
že maj přednost chodci?!?"


Loudám se městem šedivým,
tady na tom místě
dneska sem byl. Dost se divím,
co vim zcela jistě,


zrcadlo nestálo tady.
Tak přemýšlím, zdali
snad na příkaz městské rady
večer ho sem dali.


Nejsem žádná chytrá bedna,
přesto mi nejebe.
Že se o zrcadlo jedná
poznám - vidím sebe.


Kde ho ale vzali? Kdeže?!?
Co můj mozek vnímá?
Jaktože se vidím vleže,
když tu stojím zpříma!


Kurva, proč sem spadnul na zem,
ten pohled mě drtí!!!
Mluví na mně ňákej blázen:
"Čau. Jsem Anděl smrti."