Déšť
Pršelo v době učebnic.
Zastřeným časem
hleděl jsem do tmy okenic;
ztracený zase.
Maminka v dešti pekla mi
voňavé buchty.
Teplé je nejez, řekla mi.
Hlad vždy byl krutý.
Nádherný, ten déšť maminky,
svolával hromy.
Tekly jí chudé pramínky
po tvářích skromných.