Průvan v domě

Vítr prosmýskl se škvírou
pod oknem, jenž netěsní
zahnal bych jej sekyrou
ať jenom venku si běsní

Také dveře v průvanu skřípou
a okno zase hlasitě naříká
jako když děti při kašli sípou
a teplo z domu bídně uniká

Vstávám během noci smutné
a kráčím vstříc průvanu smrti
který můj plamínek života utne
zatímco venku vítr stromy škrtí