Dvě přísloví

Vím, v přísloví je pravda,

navždy mít v srdci ráda
O to zoufaleji a bolavěji
od koho slova žádná

Lítost, smutek, žal
Od chvíle kdy osud vzal
Na srdcovou bolest nic není,

zkoušeli jsme mnoho způsobů,

jak to prázdno změnit

Sporty, kluby, koníčky,
nic nemůže být na vždycky
Říkáš, že to, co bylo,
bude navždycky
Moc dobře vím, o čem mluvíš

Smutno, z tvých slov tak mrazí,
utěšuji, hladím tvé vlasy
Srdce vede cit,

na mateřskou lásku sázím,

k synům navždycky

Rozumíme si i beze slov
Lidské vědomí
prostupuje duší,
k pocitům nostalgie

Proto chceme úsměvy
Společné chvíle
Užívat druhého,
mít srdce zjihlé

Vzal sis dědu pejska
Z útulku co trpěl kdes,
I jemu se též stýská
A domov je tam,
kde naše srdce