Utrácím smích
když si připouštím
zbytečné starosti
Šeptám si v depresích -
kde jsi má mladosti?
Ztrácím ji, ztrácím
Utrácím zdraví
v dýmu cigaret
a při kvantech kávy
utrácím lásku
v přihlouplých rozepřích
Ztrácím ji, ztrácím
Když po nocích bdím
a v myšlenkách se vracím
k tobě jen
jak bláhový hazardér
život si krátím
S orezle růžovými pouty. Krása klasické poezie, která stále žije*
25.11.2020 20:43:37 | šerý
Mám ráda klasiku a líbí se mi víc vázaný verš nežli volný, i když také ho někdy použiji. Děkuji za koment.
26.11.2020 10:30:40 | Donne
Ach milá Donne,
tvá náruč i na dálku
..vždy obejme mě.
Smutná a ze života
..přesto
..být bláhový hazardér
je třeba ** Pěkně jsi to vyjádřila.* ST ;) opatruj se
25.11.2020 12:01:38 | jenommarie