Sykaté chropění
mosazného hada
pokulhává v úzkých uličkách
stářím zhnědlých domků
šelmovsky se tisknoucích
k sobě
dávno jsem se svlékla
z mladé kůže
pihám nasadila paruky
stud nechodí v rukavičkách
a po střechách neutíkají milenci
v hroznovitých úborech
kytičky devětsilů
třesně halekají
k temenům zažloutlých trav
přibitých silnými hřeby k zemi
že už léku nemají
podřežou si purpurová hrdla
vlastní zubatou čepelí
s mručivým dechem nahá
polykám koncovky
věčné pouště
v útrobách velblouda
a ptám se
hadích očí
proč bolí
každý pokus spánku
v kolébce bez jedu
Jen tedy zírám! Panečku, to je krásně vytahaná představivost za pačesy.
03.12.2020 16:10:51 | šerý
... kocoure občas se mi ty dlouhé vlasy nechtějí česat ...
... pak to takhle dopadne :-) ...
... děkuji za čtení a komentík ...
04.12.2020 08:58:44 | Marcella
jak vidno - i kolébku hadí andělé hladí...houpají budoucí hadí viny..zajišťují budoucím vášním nášlapné miny***:-D* ST*
03.12.2020 11:27:52 | Frr
... Jíříku ...
... bloudím po nocích ...
... od andělů spánek loudím ...
... a nevyloudím ...
04.12.2020 09:01:29 | Marcella
Kůže se třpytí v každém věku
..tvář na puncu s časem přidává
..hlavní je srdce a jiskra v oku
.. had svléká se
..bolest se neptá
.. život je statečná zábava
..který si s žetony pohrává.
**ST ;) obejmutí letí Marcellko *
03.12.2020 10:45:38 | jenommarie
... Maruško kůži mám samou kaňku :-) ...
04.12.2020 09:02:07 | Marcella
Máš to v paměti..a né na kůži..ty zlatíčko. Některé se jistě zdají být..hodně těžké ** objímám TĚ a přeji ti krásný den Marcellko.;)
04.12.2020 11:46:46 | jenommarie