2018
pět let je dlouhá doba
pro každodenní návrat z bitvy,
když nic z toho, co dělám, se mi nepodobá
- a tak se samotou vedu jednostranný dialog,
jako by byla můj psycholog.
pak v lihu a vlastních slzách plavu
a málem zoufalství dovoluju,
aby mě na samé dno mě srazilo,
tam k tanci s ďáblem následně vyzvalo
a čekalo, dokud vyčerpáním neutonu.
vězte, že za hezké slůvko bych duši zaprodala,
a možná proto jsem své tělo po kouskách rozdala;
a já hloupá doufala, že jsem pro něj
i přes to všechno aspoň něco málo znamenala.
z bezvěrectví mě zpovídal,
polibky byť jen malou naději mi dával
a v noci mě utěšoval, můj život není jen bolestná fraška.
však teď to vím - v jeho očích jsem byla problém,
co se nedá vyřešit,
jen rozbitá hračka,
která ho nedokáže potěšit.
Milá Dámo z kavárny,
Tvé srdce do lásky obalit,
vždyť pro Boha jsme jistě zcela
všichni dítka povedená...
Opatruj se a krásné svátky (*)
23.12.2020 00:28:23 | Emily Říhová
Těžké najít cestu
zpět..k sobě.
..otevřít dveře a pomocnou ruku.
..sama sebe zvednout.**
08.12.2020 18:54:27 | jenommarie
Velmi děkuji za komentář. Moc si ho cením a nad tvými výtkami se zamyslím :) Tato báseň však není o vztahu. Napsala jsem ji v době, kdy jsem se potýkala těžkými depresemi a krátkodobé známosti pro mě byly v podstatě únikem.
08.12.2020 18:41:42 | Dáma z kavárny
Většina lidí si toto myslí, ale tím, že ničí sebe sama a týrají se tímto způsobem méněcennosti, je smutné. Důležité je pochopit, jak funguje strach a co díky tomuto děláme. Tak přeji úspěch k chápání, je to nezbytné k tomu být šťastný :o)
08.12.2020 18:52:33 | Crazymike
Myslím si, že toto dílo se Ti povedlo nějak prodat... Klidně bych to více rozvedl do pocitů, stavů duše nebo pochodů myšlení... Neboj se toho, dodá to na věrohodnosti a upřímnosti :o) Pokud se ale někdo takto cítí ve vztahu s někým... Je to potom vůbec vztah? Myslím si, že ne, a pokud v tomto člověk zůstává, tak by se měl nad tím vším pořádně zamyslet, co dělá špatně :o)
08.12.2020 17:23:37 | Crazymike