V dýmu bramborových natí
V dýmu bramborových natí
Po vonících omítkách
čerstvou řeholí soumraku
táhnou se mapy puklin
širého světa stínů
v dýmu bramborových natí
sladký bolehlav
kapkami své krve
z malíčků
vtěluješ jim houfec
měděných měst
jenž rostou na kořenech
topících se hvězd
zatím co jiným
narostly ruce slunovratu
posouvám se na políčko šachovnice
kde usíná netopýr
na patě
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
V takto vypracovaných verších, se můj vkus tetelí*
Nápaditost, poetický pohled v dobrém světle a úhlu... super, Marcello.
07.01.2021 04:15:25 | šerý
Fíhá to je kvalitka, snad neurazí pozdrav od kvítka :-)
06.01.2021 16:25:44 | kašpar
Krásná. A jestli si mohu dovolit, ta první sloka obzvlášť. A ještě, vždyť co by lusknuti prstem a máme letní slunovrat, a přijde slunce, stoupnem na paty a rozpažené ruce dotknou se ..
06.01.2021 11:48:10 | Vivien