Den práskl do koní,
tma se krajem řítí
Nachová oblaka,
patos a smíření.
Venku se setmělo,
uvnitř to lepší není.
Soumrak hrá na cello
nokturno osamění.
Jen anděl na okně
na mne tiše hledí.
Bílý, vražený do barev
skel kostelních.
Nota za notou se valí,
tou hlučnou samotou.
Varhan vodopád
z chóru zapomnění.
Den práskl do koní,
vítr mu rve vlasy
Jdu hledat ohně hvězd,
tma však hvězdy hasí.
Jedna z nich bláhová,
zalítla nad Betlém,
sníc o tom,
že svět spasí.
Ať nám Hvězdy stále svítí a zahřejí bolavé Duše.S nadějí se díváme tam...
Honzi, moc pěkná báseň.
ST...PPÚ...
18.01.2021 22:29:09 | Jaruška
Ať se tak i stane*ST ;)
Pěkné dny milý Honzíku.
Ráda jsem si přečetla.
18.01.2021 20:07:09 | jenommarie
Když padá tichý soumrak
a další den zase umírá,
ke hvězdám upíráme zrak
o přízeň prosíme anděla...
Krásný večer Honzí, PPÚ! :)
18.01.2021 19:58:27 | Emily Říhová
V pavučinách hvězd vznáší se země.
Přej si, ať světlo tajné
prolétne tvou duší.
Ať spálí bolavé struny,
v tepajícím srdci.
------------------
Miluško dík a krásný večer ;-)PPÚ
21.01.2021 20:53:54 | Tomcat
Kéž to světlo navždy zanechá
něžnou záři v každém z nás...
Velké díky, Honzí :) PPÚ!
21.01.2021 22:05:08 | Emily Říhová