V bezmoci

 

Utichlá v náznaku občasné radosti.

Snoubená v smuteční závoji. Neznámé

krajiny vzdálené… Samotná! V malosti

drcená stěnami. Tisíckrát stonáme…

 

 

Sluneční odlesky skleněných tabulí

dotekem svobody lákají. Bezcílné

bloumání v pokojích, stínovím zkalených.

Odráží myšlenky bezmocně nesdílné.

 

 

Slzavým údolím spolu se brodíme,

týravou bolestí. Prstoví spojená -

Ruce se držící. Možná i pojíme…

Trhavě ospalé. V náručí schoulená

 

 

usínáš v úlevě pojednou krvavé,

úlevou věštící budoucí návraty.

Horkostí procitáš, klesavě stoupavé.

Vteřinou hledáš mne. Mířím ti v ústrety.