...
jak druhé rádi
svou tváří matem´
téměř stejnou po léta
každý den
zatímco mysl naše
stále víc se mění
až není už naše
jen našeho já sen
jak z noci se noří
další ale jiný den
...
Básně moc nemusím. Ale tato je krátká a trefná. Takže ji dám co si zaslouží.
24.04.2021 08:20:44 | umělec2
ráda jsem skoukla tu cizincovu tvář, pak skouknu ještě tu svou v zrcadle, no nezlobila bych se, kdyby po léta stejná, patrně bych ošálila přírodu, a nakonec i sebe
17.02.2021 17:55:24 | Vivien
...díky...;-))..už když jsem to o té "tváři psal", napsal jsem ironicky "téměř stejnou"...
17.02.2021 18:05:22 | Marten