Rozpadla se ústa slovem,
úsměv v trnech rozklížený,
blízkost rubem na střepech
prošlapaly kroky tmou,
hořkost kvete jazykem,
rány duše rozjizveny,
políbena v holých zdech
prošívaných samotou
Na dva státy vedou dráty
temný prostor bez obsahu,
stíny vlastních mrtvých vin
v černovlasé oblačnosti,
jedna ruka sčítá ztráty,
druhá prosí novou vláhu,
časy kráčí do šedin
v rozestřené ztracenosti.
Potkali se v době jiné,
zralé klasy odpouštění
v prosbě hladí znělé dlaně,
ústa touží slova pít,
hradby ticha prolomené,
pročítání v souznění dní,
zacelené polámané,
opatrovat, nerozbít.
Poztrácené věty smutku,
nová slova nalezena,
teď už víme vskutku,
jak i pomlčka je cenná,
i drobnost je třeba opatrovat...
Krásné, ráda jsem četla Jirko :)
16.02.2021 21:35:40 | Emily Říhová
Děkuji Ti, milá Emily, krásně jsi shrnula podstatné :o) Těší mě Tvé milé navštívení :o)
17.02.2021 23:55:47 | Akrij8
... proč vždy, když čtu tvé básně mám pocit, že jsi výjimečný muž ...
... díky Jiří ...
15.02.2021 20:18:49 | Marcella
Tak to nevím, milá Marcello, jsem jen obyčejný muž, možná to výjimečné v nás je láska, která vyvěrá. Velice a s pokorou Ti děkuji. Pěkný večer.
15.02.2021 22:24:59 | Akrij8
Opatrovat
..vzájemně *ST ;)
Krásná milý Jiříku
14.02.2021 13:18:58 | jenommarie
Ta báseň je nádherná, ale musím se vrátit na začátek " rozpadla se ústa slovem" tohle mi doslova vyrazilo dech. Z mého rize subjektivního pohledu se právě toto dělo během tzv. " skupin " v blázinci.
13.02.2021 07:38:25 | Clown
Děkuji Ti, milý Clowne. Těší mě, že jsi ve verších našel zalíbení a podstatu. Vyjadřuje jak slovo může ranit a nebo jak těžké je někdy něco vyslovit bez ohledu na kladnost či zápornost obsahu řečeného. Určitě v sobě obsahuje i atmosféru jakou popisuješ. Je to vlastně niternost onoho vyjádření, která nás uvnitř spaluje, pocitovost, která hledá prostor, kde by mohla vyvěrat. Děkuji Ti za Tvé milé a podnětné navštívení.
13.02.2021 20:57:38 | Akrij8
přezrálá sklizeň... zdá se mi Jiříku, že tahle je až poněkud metaforicky přebujelá..z tohoto Tvého kondenzovaného textu by bylo básní- jejda....leč-jako vždy- obdivuju tu Tvoji neuvěřitelně štědrou obrazotvornost! :-D
13.02.2021 03:59:15 | Frr
Velice Ti děkuji, milý Jiří. Máš pravdu někdy je toho asi až příliš, jako v tomto případě a asi je pak složitější najít podstatu. Slova tak nějak dopadala sama do řádků a já je zaznamenal, jak šla myšlenka, je to spíše taková pocitová imaginace v rozcestí hádky a usmíření. Těší mě, že obrazotvornost se zalíbila. Napříště se polepším. Moc si Tvých slov a Tvého náhledu považuji. Pěkný večer, veršotepče.
13.02.2021 20:44:54 | Akrij8