Krása smrti

Dnes je ten den.
Den, kdy dostanu se ven.
Ven, ze světa zla a nenávisti,
do nového světa mě přemístí.

Do světa, který mi připadá jako sen,
odkud již cesty není ven.
Budu se mít krásně.
Ve světě, kde uvidím vše jasně.

Stejně, jako u každého děje,
vše od začátku ke konci spěje.
Od začátku napětí stupňuje se,
až ke konci jež nekončící extázi přinese.

Stejně, jako konec hry krásný být má,
Tak i prosto prostá smrt sama,
Neskutečně krásná je,
A to smutná je zdánlivě.

Teď se ten konec blíží,
obecenstvu tep se zvýší,
všem nezbývá než jen žasnout,
nad rozuzlením utichnout.

Nikdo nic již neočekává,
za chvíli již prázdný sál zůstává.
Nával emocí již upadá,
a klid již navždy převládá.