Jako by ti ulomili křídlo
sebrali osmou nohu
a tys klouzal po zdi času někam
do latríny.
Jen tam a zpět.
A zpět a tam.
Lomcuješ dveřmi
které jsou namalované na
zdi
přičemž vteřinová ručička
obkroužila další dvě kola.
Mezitím jsi ale mohl dobýt svět
napsat nesmrtelnou báseň
urazit hlavu nestvůře
nebo
rozpůlit obra vedví.
Ty ale čekáš
čekáš
čekáš
oštemplovaný jako psaní
určené ke skartaci
zatímco ve vedlejší kanceláři
probíhá pařba století.
*****