Chodím bos

Chodím bos

 

Sám chodím bos,

po orosené trávě.

Červený mám nos

a ticho v hlavě.

 

Slunce jas,

Otvírá moje oči slepený.

Pohyb řas,

utíná dobu pro snění.

 

Ranním sluncem,

mám pohled zalitý.

Proniká mým srdcem,

to ráno poklidný.

 

To svěží ráno,

ta úžasná chvíle.

Kdy vstáti jsem neodolal.

 

Překročit práhno,

zdolávat cíle,

které jsem si naplánoval.

 

Vtírám plos,

V zelené trávě.

Nad hlavou mám modř,

vítr fouká slabě.

 

Jdu dál bos,

při dní počatým.

Kráčím v kapkách ros,

chodidlem studeným.

 

V Mém těle,

proudí cit radostný.

Co přišel v době,

Kdy už hvězdy pohasly.

 

V to svěží ráno,

Vně denní chvíle,

kdy měsíc dopanoval.

 

Překráčím práhno,

pokořit míle,

Které mi osud natrasoval.