rozbitými okny
rozbitými okny
vše může být ještě
jinak
a o tom to vlastně je
sahal už po pravdě
a všude samá suť
co vlastně existuje
co je skutečné
rozbitými okny
prosvítalo slunce
byla to snad přilba
vojáka
možná vztahující se
dětské ruce
ke komu
po čem
ptal se
sám sebe
cožpak jsem jediným
kdo to vidí
čísi smrt
nemohl říci
že by až tam někde v dálce
bezúčastně
neosobně
zahřmělo
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Silně zahřmelo.. těžko smaže i když se vrátí zdráv.**
21.04.2021 10:16:01 | jenommarie
Někdy si říkám. Je dobře, že znám smrt jen od vidění. Ale jak ji můžu zároveň - jen tak, bez zájmu přehlédnout.
Myslím, že Tě rozumím. Budoucnost rádi vidíme, jako zářící bílou plachtu. Ale k čemu, když nám vládne zlověstné bezvětří.
20.04.2021 23:55:53 | šerý