Kompas

Rozbitý kompas,
Já nemohu najít směr,
Nevím zda mířím na jih či na sever,
Někde tam, snad naděje dřímá.
Jenže nejsem ten, který otěže třímá.

Asi špatná doba, ponurý čas,
Jenom výmluvy na které mi stačí,
Můj již slabý hlas,
Nebe se mračí.

Žádné ukazatele na téhle cestě,
V bezmoci,
Nikdo se nevzepře,
Plášti noci a kočí...
...v nedohlednu,
Asi musím pokračovat sám,
Jednou se zvednu,
Podruhé uvadám.
Vstříc hrdinským činům,
Hlupák zahyne,
Hrdina žije,
Třeba déšť ty stopy skryje, bestie v každém z nás číha.
Často se očima své oběti dívá.

Bestie v každém z nás je,
Pokud to popíráš lžeš,
Zvolávej si klidně kněze,
Tady žádná katecheze,
Nepomůže, ani nesmí,
Ta bestie nespí,
Třeba to takhle sám chtěl vesmír.

Ve špatné době,
Na nesprávném místě,
Lžeme jen sobě,
Nikdo nikdy nebude vítěz, přítěž jen pouhá,
Svět si s námi lomcuje a cloumá,
Pohazuje jako list, co na podzim padá,
Sama příroda pod našimi dlaněmi zvadá,
I ta bytost mladá, zrozená nově,
Bude se utěšovat tím, že žije ve špatné době,
Na nesprávném místě,
Nejsem si jistý,
Že dostanem nějaké příště,
Třeba to zjistím.

Rozbitý kompas,
Neukazuje směr, který si přeji,
Jako nicotný tvor,
Se na cestě chvěji,
Strachy,
Před Vašimi zraky,
S nadějí vyhlížím za obzor.
Připadám si na obtíž,
Stáhnutý do svého nitra, jitra nejsou jako dříve v minulosti,
Schoulený do sebe, požírám se vlastní zlostí.. k sobě
Přitom se konejším představou o tobě,
Upínám se, tisknu,
Jako upír saji krev,
Ruku tvou stisknu,
Nevím zda jsem tady,
Nenávidím celý svět.

Od narození na nás čeká,
Zkoušet nás pozvolna nechá,
Postupnými krůčky se k ní blížím,
Nemám představu, zda se s ní zblížím...
...se smrtí, co je nám do vínku dána.
Ani nemrkneš a přiblíží se, jako vrána,
Velká divná cizí dáma,
Mám pocit, snad je na dosah, každého rána,
Každým dnem,
Na žití nic nevidím, nejsem tím okouzlen.

Beze zdání proč tu být, nemám ani jeden pádný důvod,
Pokud máme z Edenu původ,
Musí to být lež,
Klidně si věř,
V jednoduchosti je rada,
U každé však číhá zlomyslná zrada,
Člověk stejně jako příroda zvadá,
Svět upadá,
Do beznaděje, nemoci,
Nezbývají žádní další proroci,
Kteří vyvést by Nás mohli,
Pod tíhou autority a moci by se na nic nezmohli.

Tak tu stále beze směru chodíme,
Každou nocí,
Zbloudíme,
Bez pomoci.

Každou chvílí jsme dál od své pravé cesty,
Podstatu jsme ztratili,
Nejen druhé, ale i dar života jsme zradili,
Otrávili vše co bylo milé,
Člověk i zeměkoule celá shnije,
Pokud ji lidstvo předtím nezabije.