již není
cesty zpět
není kam a ani proč
se vracet
stále jen vpřed
vpřed
doznít
s vědomím
smrtelnosti
směle kráčet
se spravedlivou
jedinečností
nás všech
jsi poražena
smrti
v poli strašák
pozbyl korouhvičky
nahá
napospas živlům
vlastního zmaru
o život prosíš
však bez vyslyšení
čeho zasilas
toho po zásluze
sklidíš
smrt smrti
život
vždy znovu a zas
životu
Jako bys nabrala druhý dech, ráda četla,je to tak...
26.04.2021 18:35:18 | Philogyny
je mi ctí Tě číST :-))
26.04.2021 03:38:40 | Iva Husárková
Kolotoč života se smrtí se roztáčí
a úhoz danných rozsévaných..
sčítá *ST :)
26.04.2021 03:33:31 | jenommarie
važme si ... a děkujme ... s povděkem ... vděčností ... Věčnosti ... úsměv.Jménojmen...Z
26.04.2021 10:45:04 | zdenka
Tak to je zajímavý postřeh* Představit si smrt, jak prosí o život.
Kdysi mě napadla také fiktivní myšlenka tématu, že ženich Život, vzal si nevěstu Smrt. Někde o tom mám zahrabanou povídku, kterou jsem před mnoha lety napsal. Jen si matně vzpomínám, že jsem ji pohádkově uzavřel "... a žili spolu spokojeně a na věky.
Tvé poetické myšlenky, jsou zajímavé. A přemýšlet o nich mě baví*
26.04.2021 01:13:00 | šerý
Je v tom pozitivní idealismus a kus moudra :)
Já zubatou potkal a kupodivu byla velmi příjemná rozhodně víc než můj život
25.04.2021 22:20:15 | Clown