To je zase, kámo,
hodně divný ráno.
Co mám v sobě, to mě drtí.
Jsem na hraně žití, smrti.
Žaludek můj hravě
dostal se až hlavě.
Tolik litrů, tolik gramů!
Pokukuji za tu hranu.
Na parketách čelo.
To, co se tu dělo,
přišlo z podsvětí prý na skok.
V cestě do pekla mám náskok.
Ve stropě mám díru.
Teď černý mrak v míru,
zapálí s úsměvem na rtu
mou hříšnou zdravotní kartu.