Anotace: ...
jako vlaštovka z papíru
pomačkaná životem
odevzdaná vesmíru
boj se sebou den, co den
nesená větrnými proudy
neschopná chvíli stát
zmáčena slzami
neschopná jim odolat
letí vstříc slunci
vysušit své vlhké letky
padá však strmě dolů
s elegancí mažoretky
a co pak s ní
bude dál?
to můžeme sledovat
stojíc tiše opodál...
Ale pšššt, ať ji nevyplašíme!
Tichounce fouknu proti slunci
snad ji to pohladí malinko
že se jí křidélka chvíli kroutí
neboj se bude líp, vlaštovko.* ST;)
18.05.2021 21:13:58 | jenommarie
Ona v pádu sbírá síly
jak viděla to u ptáků
u země ji větru víry
zas vynesou do mraků :)
18.05.2021 20:30:54 | poslední
Ach, ty můj pozitivní hrdino, co já bych si jen bez tvých krásných slov počala...
18.05.2021 21:14:12 | Klára Němcová
Pohladit ji zlehýnka po papírovém peří (pokud se nechá) a doufat v to, že jednou štěstí najde u svých dveří... A že se do té doby nerozmáčí nebo ji příliš nevyšisuje sluníčko. Vzdávám hold vlaštovičce... (ST*)
18.05.2021 14:11:59 | Rozmarýna
Od čistých duší se určitě nechá :) Tisíceré díky za tvá něžná slůvka Rozmarýnko
18.05.2021 21:11:09 | Klára Němcová
pšššt ;)
Mažoretkám se vplétá do vlasů a objevuje svoji uplakanou krásu.
18.05.2021 09:52:58 | Slav Milo