Obavy, těžší než
všechna moře,
zvedají je,
i když na loukách
kvete pampeliška a hořec
Strach, máme o tebe
kamarádko moje!
Přežij, a vyjdi jako vítěz z boje!
Dětství, tolikrát v pekle
Ten, co tě rád měl mít,
vždy tvářil se a bil tě vztekle!
My dvě zpívaly si písně své
A blbly jako posedlé
Pak moudra slova,
a život začaly jsme znova
V hrušce život upevnit
Země pořád se točila
Nás dvě navždy spojila
Země pořád se točila,
když písní bylo míň
Tohle to mi promiň,
to ty změny a spousta novin
Silná buď v hruďi,
tam láska ať nadále tě budí
Slunce pro tě svítí,
a čas má pro tvou radost
ještě spoustu kvítí...
Milá Olinko,
přeji hodně sil,
ať to tvá kamarádka zvládne*
a je vše na té dobré ceSTě.*
opatruj se..v této nelehké době. ;)
24.05.2021 18:54:47 | jenommarie
Moc se mi líbí tato báseň. Je v ní láska ke kamarádce a to je moc dobře.
Je dobře být v tu danou chvíli pro někoho, když to nedokáže zvládnout sám.
Občas i zvednutý telefon zachrání život. Velmi silná báseň.
24.05.2021 15:37:09 | mkinka
Mám ji vedle sebe celý svůj život.
Přesto každá měla ten svůj vlastní.
Tak to chodí u kamarádek.
Děkuji ti za hezká slova...
24.05.2021 18:48:14 | Isla
Kvítí z louky za všechny roušky - světa, to je zase pěkná věta :o) Tak posílám pozitivní energii minimálně Vám oběma :o)
24.05.2021 14:31:15 | Crazymike