Ostrov 2

Pusto
Občas i v tvojí hlavě
Kudy máš vydat se
Kudy a kam
Ve společnosti, přesto sám
Postup ti není znám
Cesta – jaká je
Všude plno lidí
Jak na 1. máje
Pod třešněmi už nezbylo místo
Všude vymeteno, čisto
Tam kdesi, i v tvé hlavě
Zábavu i smysl hledáš
Kudy jít
Kolem pobřeží?
Vždyť o nic neběží
Najednou, zničehonic sněží
Najednou, dýchá se ti ztěží
Jak mráz plíce ti svírá
Snažíš se ze všech sil
Vyhnout se tomu
Sám sebe se ptáš
Kudy jít domů
Stropem prostupuje škvíra
Ve vzduchu je cítit síra
Jak otíráš tu tyčinku
Aby ses zbavil zimy
Však stačí na ni
Přestat myslet
A ocitneš se zase tam
Kde (ne)chceš být
Kde v klidu se dá žít
Někde daleko
Na tom ostrově
Co leží ti pořád v hlavě
Sám sebe se ptáš
Co je správné
Co má být
A co ne
Vyčistit svou mysl
Od všech sraček
Konzumu
Bolesti
Neštěstí
Strachu
Osobního krachu
Nedostatku sexu
Komunistů z Tuzexu
Mraky odehnat
Aby bylo světlo
Slunce, teplo
Krásná obloha
Zeleň
Svoboda
Tak by se dalo krásně žít
Ne jen chlastat
A zaživa hnít
Pro některé
Je to možná spásou
Zničit mozek
Nemoct vnímat
Stát se masou
Nebo
Pokusit se o změnu
Sebe i okolí
Postavit se
Ďábelskému soukolí
Prohnilosti
Dostat se
Až do morku kosti
A stále mezitím
Užívat si krás
Které tento svět skýtá
Mít rád zas
Chci
Aby po mně něco zůstalo
Stát se
Lepším člověkem
V klidu zestárnout
Avšak jenom věkem
Odstranit nervozitu
Ty bys to měl chtít taky
A tím nemyslím jenom
Mít dětí mraky
Odreagovat se
Zmírnit agrese
Sobě
I celému světu
Nezůstat na jedné adrese
Však vědět a znát
Kde to je domovem
Místo, kam můžeš se vracet
Kde nebouří se to
Tak jak kolikrát
Nad tím ostrovem
Však i nejhorší bouře se uklidní
Pak stane se místem
Kde hudba nahlas zní
Anebo i potichu
Jak je zrovna třeba
Ráj na zemi
Nejen pro tvé uši
Kde šrámy
Fyzické i na duši
Hojí se rychlostí blesku
Který před chvílí
Zmítal svým okolím...

(29.9.2017)