Lásku psaním nazývám

Psaní je pouhá věc,
kde jsem stále cizinec.
S tebou či bez tebe,
budu stále škrábat tóny neznělé.

Je to jako krásný sen,
kdy byl jsem opět dítětem.
Místo, kde stromy rovně stály
a květy u srdce mě hřály.

Pamatuji na ty stromy,
kde jsme stáli a něžně se dotýkali.
Pamatují na nás ptáci,
co zpívali nám a krásně se nám smáli.

Dnes sedím pod stromy sám
a z plna hrdla se usmívám.
Ne, není nad čím plakat.
Kde byla láska,
jsou dnes křídla žluťáska.

Psaní je pouhá věc,
kde jsem stále cizinec.
S tebou či bez tebe,
budu stále škrábat tóny neznělé.