„Pamatuješ, kámo na naše mládí,
jak chodili jsme do kina na slevenku?
Jak vzrušit nás dokázal
i pohled v Quelle na oblečenou podprsenku?
V kině pak byla premiéra „Vůně ženy“
a my pak bláznivě hledali venku,
ty povolné ženy, co oblečeny měly jen rtěnku?“
„Ani mi nemluv, já chtěl si to mládí zopakovat,
a včera se s mou životní láskou vášnivě pomilovat.
Však večer v koupelně u umyvadla
stařeckým třesem v rukou mi do něj viagra spadla.
Pak radši na lavičce v parku já jí do dlaní polibky dal
a až do ranního kuropění jí básničky recitoval.“
Pěkné..že si to vypráví
dva lišáci :).
I ženy mají své pochyby
..vždyť to k životu patří
a že se s léty mění
...když je náruč..která obejme
rozpustí se vše zbytečné.
Kouzlo okamžiku
..se jistě dá zachovat
..když nechybí humor
a nadhled života:);)
17.06.2021 07:42:42 | jenommarie
Děkuji Marie za krásný komentář.
A jak pravíš bez obejmutí a tulení je ten život smutný.
17.06.2021 22:12:04 | Jackyl
Pěkná a milá.*
Ale já bych to nevzdal. Celerem živen byl
a vzrušen na rande běhal.
Poezie je pro ženy prima a dobrá, jak po "dobrém obědě" zákusek.
16.06.2021 22:05:43 | šerý
Ne všechny holky ale poezii žerou a pak je tím neukojíš a navíc když je chladná listopadová noc...:oD
Ale díky za radu s celerem já to tomu kámošovi "o) předám :o)
16.06.2021 22:34:14 | Jackyl