Zuzano, dyť to mužou být i štěnice...
To Tě klidně může vyjít i na statisíce...
Každá minúta je drahá,
Proboha už se zapla Tvá vnitřní ostraha....?
Takto rada znela...
Silne som z nej znervóznela,
Tu už predsa ide o ohrozenie moje,
Rázom môžem prísť o bývanie,
i o veškeré svoje zdroje...
Milanové spokojné prebudenie
včasne popoludní ,
prezvučila naliehavá úprimná správa,
a následná prosba nech sa ukľudní...
Neľútostne znelo, musíte ísť inam...
Milan začal prepadať svojím vinám,
ale veď Vy za to nemôžete,
tváril sa :
Zuzko, vůbec nepomáhate,
ale do živého režete...
Po krátkom oslnení
znova zatiahlo sa...
zas tam, kde bol...
sám a zlomený...
fyzické potreby šli do úzadia...
žalúdok začal náhle zlobiť ...
s nárekom,
tak čo sa bude diať a robiť... ?
.......
Pred dverami noclahárny armády spásy,
Zavreli nám pred nosom o chlp, či tri vlasy,
týpek agresívny umocňoval strach a nechuť
Tomu sa tu nemôžeš vyhnúť,
Začal Milan s prednesom:
Todle, je tá jejich bezpečnost...
Radši pudu bydlet znovu pod most,
Než čekat, až mě tady někdo zabije, či okradne
U starce, jako jsem já, je to až příliš snadné...
So železnou reťazou máchal chlap na ľudí,
Asi pol hodinky trvalo polícii kým sa zobudí,
S Milanom sa fakt človek nikdy nenudí...
Zažije si adrenalín a surový strach,
Svet v týchto hlbinách je plný nástrah...
Stále sa niečo deje ,
Je magnet plný strachu a beznádeje
Avšak dostalo sa mi obrovskej pomoci,
Milan v Azylovom dome u svätej Terezy
tak našťastie strávil dve noci...