Když se ti přání plní obráceně
a možnou radost střídá zklamání,
celé to štěstí je zaběhnuté štěně,
tak neobracej se hlavou proti stěně,
osedlej draka, to chmury zahání.
Když se ti plní obráceně přání,
pod nohama klacků, jako je v lese,
celá ta úzkost je nepřečtené psaní,
vždyť taky každý sám nejvíce se zraní,
člověk to nakonec vždycky ňák snese.
Když ti obráceně přání plní se,
budoucí vzpomínky ti hrůzu nahání,
ten pocit plevel je, co zkompostuje se,
totiž už nepomůžou ani deprese.
Strom nespadne jen proto, že se naklání.
(tak jakýpak s tím sraní)