Děti darem

Od miminka rodí se úžas,
tváře hebounké uspávají,
první krůčky jsou zázrak,
smích a pláč odleskují pocit,
ta nebetyčná epocha rozevírá dlaňité,
cukrová vata je nejsladší,
kolébkou kolíbá,
to dítko nacupané mlékem,
maminku dojímá,
ten pohled z oček hvězd,
slova už už drmolejí v rozmaru,
vždyť rodina je úchvatná svou částí,
i život bychom pro ně ztratili,
hlaďoulince vstáváme při slunečním snáři,
darem jste milovaní láskou,

jako květ v medu,
jako galaxie planet o nebeském jezdci,
jak nepředstavitelný líbanek kopretin.


Porosteš mi můj maličký,
a Já budu hrdě při tobě stát,
k vlaštovčím přibuzení zlatého deště,

kde nezajde nikdy,

nezapomenu,

odevzdávám se a procházím stěnou,
ve tvých říkankách,

nezapomenu,


a po čele ti vykroužím mateřství.