Dopis

 

Psaný dopis přes anděla

Na jeho křídlech psaná

slova matky osiřelá

 

 

Žalozpěvy v duši její,

měly změkčit ztuhlé srdce
její dcery

 

 

Ztratila se lesní cesta

domů, místo ní postaven

byl kámen hromů

 

 

Nad ním hlídá pevnost

chladný král, ten

dcery srdce obelhal

 

 

Otec i matka dávno šediví,

ó bože, jak je

ten náš svět bláznivý

 

 

Středověk v nich jenom sílí,

proč nemohou žít jenom z píli?

Proč politika válek

mění  lidi, ty co plánují, mít i nemít rodiny

 

 

Proč nezůstat erbem stmeleni,

stejně jako sílí hrdost,

a síla paroží jeleních

 

 

Dopis zůstal v srdci dcery

Vše zůstalo jak vždy chtěli...

 

 

Zůstanou jí vzpomínky,

na slova lásky

otce, maminky