Obyčejné všednosti

Měsíc prorostlý skrz na skrz
vrstvou plísně
jako dobře uzrálý hermelín
z potemnělé oblohy páchne
tak na stříbrné struny pěje písně

po noci zas přijde pitomé ráno
kdy mouchy líně lížou džem
z namazaného krajíce od snídaně
který jsem sotva pozřel
a takhle běží den za dnem

než ráno odejdu do práce
do bytu vpustím chlad a podymu
ještě v mikrospánku okna otevírám
abych nadýchal se kouře z teplárny
a vůně blížícího se podzimu