HzP - 10.9.
HzP - 10.9.
vlezl na mě
ten pes o kterým jsi vždycky mluvil
černej s černýma očima
hrabat se v minulosti nikdy nepřináší ovoce
maximálně shnilej zápach čehosi
co tě nutí poblít se ve dvě ráno na zastávce mhd
a když jdou pak lidi do práce štítivě to překročí
ten kousek něčeho co tě poutal k někomu
jsme nepatrní a nejvíc když se snažíme bejt největší
každý drama jde definovat prostě jen jako konec a začátek
a cosi nepodstatnýho mezi tím
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
psané životem…prožitkem…ano…vnitřním dialogem…prostupující světlem…úsměv.z
14.09.2021 07:19:19 | zdenka
ani netušíš,ako rada ta čítam práve v týchto /mojich/ časoch
trafila si všetko,čo sa dalo
13.09.2021 20:58:47 | maliska
:-)) jsme nepatrní ?
Na ZEMI jen snítko u zastávky času ?
Hvězdné ... skoro nic !
Vesmírné "nekonečno" čísi marnosti ?
JSME ... ?
A tak jsme v horizontu událostí jenom lidé ?
11.09.2021 01:05:27 | Fialový metal