Krach

Na obřích pláních se pohybuješ,
pláních své vlastní mysli,
však dobře si rozmysli,
kam půjdeš.

Není radno si zahrávat,
stejně nebudeš nic chápat,
bude ti připadat všechno cizí,
vysychá ti pomalu potok tvé mízy.

Zaprášená cesta,
všechno jak z jednoho těsta,
pravdu hledáš,
každou chvíli smutný sedáš.

Ve vlastní hlavě se ztrácíš,
topíš se v myšlenkách,
záchranný kruh si házíš,
a stejně to nepomáhá.

(1. 12. 2015)