Až jednou přestanu dýchat
a nebe zahalí déšť.
To ptáci přestanou zpívat
a na chvíli utichne svět.
Vše bude jako ve snu,
co se mi léta zdál.
V němž budeš Ty,
kdo při mně vždycky stál.
Zas uvidím tvou tvář
a uslyším tvůj krásný hlas.
Pak políbím tě na rty jako dřív,
ve světě, kde láska není hřích.
Je to krásná představa,
kde bolest opět povstává.
To srdce rozum zamlží
a oči světu nevěří.