Anotace: Úvaha či báseň o trapnosti mé, citů které mám a mých touh...
Jsem tu a měl jsem sen
touhu pustit city ven.
Kdysi dávno jsem si cosi přál.
Hradbu však jsem zbudoval
tam uvnitř sebe malý sál
Někde klíč jsem vzal a jinam dal.
Uzavřen v touhách svých
ó ano myslím na ten hřích- jinde milovat
jak trapně se ale nechovat.
Hradbou mou jen málokdo smí projít
jen někomu dokážu ukázat svůj cit.
Jsem špatný, že toho se bojím?
Ano, jen někdo zná mé nitro
mám strach ukázat cit svůj
To proto, že cit ten mě zničí - vím
A stejně tajně miluju
tam uvnitř sebe bez studu
Volnost mít i volnost dát.
Je to hříšné? Ano snad
dobře, je hříšné jí milovat
a sám sobě i jí trapným být.
Dobře, jsem trapný svojím citem
vím, jak strom v louce v hradbách sám
někomu klíč, ano, je trapnost nechtít tam byt sám.
Je smyslem pochopit sebe a cit.
ale nemít cit je možnost žít?
Ano, i bez citu to jde
Dobře, tak jsem jako harpie.
Tím, že jsem.
~☆~
trapnost? kdeže.. a bez citu to sice nějak jde, ale životu se to spíš jen podobá...
obejmutí*
18.10.2021 10:15:00 | Sonador