Možná že Au. To bolí.

On: ..."a my máme nějaké mantinely...?"

"Mám jeden podstatný mantinel..." řekla.

A znělo to jako Au.

Ne zlato. Aurum.

Protože zlato nebolí.

Zlato v korunkách

..ledových královen...

...a zubních implantátů...

Nebolí.

Au.

 

On: "...jaký mantinel...?"

Ona: "...můj vztah..."

On: "...vztah s ním nebo sama k sobě...?!"

On: "..jestli Ti překáží, tak to není vztah..."

 

Ona: "Au."

 

A pak spolu mlčeli.

Bez mantinelů.

Bezbolestně.

Jen tak.

...bez...

 

Jako mlčí bílé stropy

V mezipatří

Kdy se ztrácíš

V tom zda je to strop

A nebo už začátek

Podlahy

Něčeho vyššího

Nad Tebou

Třeba daší partaje

Kasty

Nebo života

 

Au. Samota nebolí.

Bolí prázdnota.

Kterou se na sílu snažíme

Vyplnit něčím co není prázdný

Jako naše Možná že se zas sejdeme.

Minulé. Současné. I budoucí.