Strach
Strach
Anotace: Uvědomění si, jak moc jsme bezmocní, nejenom proti těžkému průběhu covidu. Uvědomění si sami sebe. To, že člověk k někomu cítí uznání, vede si v sobě jako samozřejmost. Měl by to uznání, říkat i nahlas. Nevyslovené díky, obejmutí.
Odpusť mi mé chování,
ten kámen ve mě!
Odpusť těm, co ztrácí
z běhu řeč, a místo klidu,
musí uhrát jenom smeče
Jak se mám?
Pořád ses ptala…
Zprávou každý den,
dobré ráno a
úsměv posílala…
A já?
Dnes chybíš mi,
my dvě, byly si,
beze slov rovnými
Strach mi mele naději
Jsi ve zdech divných nadějí
Ledového pokoje, tam kde ustláno
nevinným duším covidové nepokoje
Snad máš i sny,
teď chvíli nic tě nebolí
Kéž uzdraví tě věda spánkem,
ještě je brzo, stát před svatostánkem
Je čas na tvou sílu,
tak vstaň a uzvedni
svou tíhu
Poslouchej svůj vnitřní hlas,
ať vrátíš se zas Veselinko mezi nás….
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Držím palce, verím, že je už znova dobre.. alebo aj lepšie :) želám vám to
14.12.2021 20:21:44 | Dávid
Pěkné takové bojovné a povzbudivé* Slunce pomůže a strach naději nesemele.
18.11.2021 10:26:17 | J's ..
"... tak vstaň a uzvedni svou tíhu"*
Španělské chřipky, mory. Příroda se připomíná. Člověk úpí, trpí. Lidská pyšnost se přehrabuje v genetické šroubovici DNA a hledá v ní "příděl" neomezeného Božství. Paní pokora vysmívaná a mašinerie světa vyznělá v Pink Floyd.
Pěkně a empaticky si zde rozsypala*
11.11.2021 16:49:13 | šerý