Anotace: ...
Opustit sál
rozpolcených pocitů
Kde jsi,
když nejsi tu?
Skrze mříže přání
proplétající prsty
říkají si o přeražení
Poztrácené vzpomínky
a nekonečné zdání
hledí skrz ty
ztracené ideje
dětských snů
Snad i rozumím. Jáma v nitru, kterou člověk ne a ne zaplnit. To přichází až časem; je to těžké. Čas léčí a vlídní lidé tomu smí napomoci. Přeji zdařilé hojení *.
15.11.2021 13:03:26 | Rozmarýna