Sněná věž

Z písku, který nedrží
v duši stavím hrady
a jsem pouhou přítěží
velké lidí řady...

Jsem kramlář, co odhodlán je,
však stále jít nemůže,
mnoho lidí vždy ho vidí,
kéž mu Bůh dopomůže!

Kéž už vzhůru k nebi šplhám,
věřím stále v sílu svou,
zatím však jen časem mrhám,
ubíjím se podstatou...

Ale věřím v touhu dále,
která říká: Vzhůru běž!
která nutí tělo stále
chodit pod svou sněnou věž.

Která nutí mysl moji
tou touhou se zabývat,
kterou pouze čin ukojí,
dřív mi nedá klidně spát.

Z písku, který nedrží
v duši stavím hrady
nechci být jen přítěží
velké lidí řady...