Anotace: Pod nánosom etikety, zdržanlivosti a odopierania, sme stále deti...aj keď to už berieme skôr ako nadávku, než našu súčasť.:)
Při částečném dekódování slovenčiny (autorka promine) bych připomněl širší význam slova "mláka", zde jako louže.
mláka,mlaka, lákoviště, latoviště, tratoliště
mlaka, (místně na Slovensku, Bulharsku, Ukrajině, v Čechách- především v Jihočeském a Moravskoslezském kraji) snad i v Polsku
významově kaluž, jihočesky= lokáč, málo únosná půda, většinou v úžlabí pod lesy, či v rybníkářské oblasti, popř.v návaznostech na rašeliniště (jezero Laka na Šumavě)
historické nové názvy osad a vsí (Mláka, Mlaka) s případným místním přídomkem, vznikaly nikoliv po vydání patentu zrušené povinnosti roboty (Josef II, r.1791) ale až fyzicky po vydání dekretu Marií Terezií r.1848 a uvolnění lidí z této poddanské povinnosti. Čili byli postaveni před problém postavit vlastní obydlí, po odchodu ze statků, dvorů, velkostatků. Prostě na chudé lidi zbyla nekvalitní nebonitní půda. Nový sídelní celek pochopitelně musel odsouhlasit a povolit majitel, většinou místní šlechtický rod.
Na „původních katastrálních mapách“ většinou v ,měřítku 1:2880, které se nahrazovaly digitalizací cca do konce milénia, byla málo únosná půda vyznačována speciální značkou, obecně považovaná za málo únosnou půdu až bažinu. Tehdejší mapové podklady měli také hospodářský a vojenský význam (cesty). Rozšíření křestních jmen Josef, Marie, v tehdejším R-U mělo souvislost právě s těmito zákony. V současnosti digitální mapa vyjadřuje jen prostorové a majetkové záležitosti, vše ostatní je na jiných hospodářských a speciálních mapách.
11.12.2021 00:58:51 | Lesan-2