Psaní
Psaní
Lampička na stolku
a pod ní notes
fialový s linkama
čeká až propiskou
zahraješ na ně
O čem chceš
psát
to tě tak láká
veršovat
a trochu si hrát?
Zahrej si na štěstí
zahrej si na smutek
neboj se otevřít
uron' i slzu
Psaní je zábava
psaní je radost
neboj se otevřít
rozdávej moudrost
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...já psát ani nechci...ale báseň cítí touhu být někým napsána...ale proč si vybrala zrovna mě?...;-) inspirace je prokletí...nebo jsem prokletý básník...
11.12.2021 14:04:51 | Marten
Tedy u mně, osobně, beru ambicí pobavit a propsat se k radosti. Ale rozdávat moudrost, tak to by byla ode mě velká namyšlenost. Možná, snad předat něco poučení a zkušenosti z mých nesčetných hloupostí a diletanství, kterých jsem životem natropil.
A taky, jak podotýká pode mnou Vivien. I požitek psaní, je především radost z nenucenosti. Super postřeh.
Máš ji i Ty, autore. Je to vidět na vydařené práci*
11.12.2021 13:41:45 | šerý
Chápu dobře a do notesu ...
První zmatky ... propiskou vnesu ?
Nebudu psát ... spíš malovat ?
A starší ženě ... mám poděkovat ?
Slza mi po tváři (pomalu) stéká !
Srdce se otvírá ... teče již řeka !
Matičce zemi ... poklonu skládám !
Protože v životě ... stále jen hádám ?
Má mě ráda a nebo ne ?
Zdalipak mě ... miluje ?
OTRHAL JSEM ... TÉMĚŘ VŠECHNY LÍSTKY ?
Výsledkem si ... nejsem jistý !
MÁM MĚ I MÁ MĚ !
MÁ MÁMA ... VŮBEC RÁDA ?
Má mě ?
(To se někdy stává !)
11.12.2021 03:24:51 | Fialový metal